Janisek

Semkla ruce pod svým tmavým šálem.
"Od čeho jsi dneska pobledlá?"
Od toho, že duši trpkým žalem
zaplnila jsem mu docela.

Zapomenu!? Jak se zapotácel,
vyšel, mukou zkřivily se rty...
Seběhla jsem, v letu svět se ztrácel,
doběhla jsem ho až před vraty.

Vykřikla jsem: "Umřela bych, vážně!
Nechoď! Všechno bylo ze žertu!"
A on pousmál se klidně, strašně.
Řekl mi: "Tak nestůj na větru!"

Anna Achmatovová, 1911

sranda bude, až budeš milovat někoho, komu bude jen dobře a ne jen s tebou...

Pravidelně v pátek mívám strašně moc energie na víkend. Ale co to? Nějak si nedovedu představit, že teď budu sedět zavřená v bytě a upravovat nějaký moje výlevy na papír. Nechápejte to špatně! Zítra jdu na (asi) (skoro) (určitě) poslední konzultaci - tak tfuj tfuj tfuj....